Bobrava Dobermanns - FCI dobermann kennel (CZ)

Bobrava Dobermanns - FCI dobermann kennel (CZ)

ČeštinaEnglish

Bobrava - Odchovy

Kde cvičíme

Moravskoslezský dobrman klub

Federation Cynologique Internationale

International Dobermann Club

Dobermann Verein

Českomoravská kynologická unie

Český kynologický svaz

 
 
Změna genomu u moderního dobrmana PDF Tisk Email
Napsal uživatel rt   
Sobota, 17 Září 2011 08:28

 

Vědecký výzkum genomu moderního evropského i amerického dobrmana (Leroy 2009, Parker 2004)  ukázal mezi nimi podstatný rozdíl a dnes se podle všeho geneticky jedná o dvě naprosto odlišná plemena. Současná verze tzv. moderního evropského dobrmana již podle těchto výzkumů nemá geneticky prakticky nic společného s původními plemeny, ze kterých měl být dobrman prošlechtěn zakladatelem plemene L.Dobermannem a především jeho nástupcem O.Göllerem, zatímco americká verze přítomnost těchto původních plemen stále potvrzuje.

Moderní evropský dobrman patří podle výzkumu geneticky mezi molossy (opravdu je to dnes až takové překvapení???), je příbuzný např. s buldokem nebo boxerem, zatímco v americké verzi dobrmanů jsou stále přítomna původní plemena, jako je Manchesterský teriér, Greyhound a Německý pinč. Je pravdou, že silné molossoidní znaky u tzv. evropských dobrmanů  můžeme zpětně pozorovat již po několik desetiletí zpět.      

Dnes už přirozeně málokdo může pamatovat, co je to vlastně pravý původní a originální dobrman a jak vlastně vypadá (nebo lépe řečeno vypadal), a to včetně pohybu. Např. tento nepochybně ještě pravý dobrman se narodil před 70 lety, v r. 1941, a jde o psa čistě německého původu, exportovaného do USA: Dictator v. Glenhuegel

 

 

 

Myslím, že k filmu, ukazujícímu starého, desetiletého psa asi není co dodávat. Ušlechtilost, elegance, temperament, noblesa, krása a nádhera. A to již před dávnými 70 lety, prosím... A právě takové vlastnosti, ruku v ruce se schopností pracovat, dělají dobrmana pravým dobrmanem...  

Kde a kdy se molossoidní plemena mezi evropskými dobrmany vzala v takové míře, až od základu změnila jeho genom? Selekcí nebo přikřížením jiných plemen? To je otázka k úvaze a zamyšlení. Sám bych se přikláněl k názoru, že genom byl u evropského dobrmana zřejmě změněn obojím.

Původní znění velmi zajímavé a do jisté míry i odvážně provokativní studie je zde. Autory jsou Bitten Jönsson a Sonia García, článek je v angličtině. Konečně si někdo veřejně a s jistými vědeckými podklady dovolil hovořit o faktech, o kterých se již celá desetiletí bez nějakých pádných důkazů jen tajně šušká a spekuluje, tedy o pravděpodobném silném přikřížení molossoidních plemen v minulosti.     

  

Aktualizováno Sobota, 17 Září 2011 16:53